|
|
Ochrana biodiverzity hlubokomořského dna za hranicemi národní jurisdikce
Kopecký, Martin ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Ochrana biodiverzity hlubokomořského dna za hranicemi národní jurisdikce Ochrana mořského prostředí včetně ekosystémů a biodiverzity mořského dna je jedním z důležitých cílů, k jehož naplnění by mělo směřovat mezinárodní právo životního prostředí. V první části této diplomové práce jsem představil nejvýznamnější ekosystémy hlubokomořského dna a upozornil jsem na některé rozdíly mezi přírodovědným náhledem na ně a jejich právním pojetím. Ve druhé části práce jsem představil stěžejní principy a přístupy, které se při ochraně biodiverzity hlubokomořského dna uplatní, včetně příkladů konkrétních závazných a nezávazných právních nástrojů mezinárodního práva. Též jsem stručně nastínil jejich postavení v současném systému mezinárodního práva, zejména pak s ohledem na mezinárodní obyčejové a smluvní právo. Ve třetí části jsem se zaměřil na rozbor konkrétních mezinárodních úmluv, které se týkají ochrany biodiverzity hlubokomořského dna. Nejprve jsem analyzoval Úmluvu OSN o mořském právu a poté jsem se zaměřil na dvě regionální právní úpravy, a to Úmluvu o ochraně mořského prostředí v severovýchodním Atlantiku a antarktický smluvní systém. U každé z nich jsem se nejprve zabýval tím, zda reflektují stěžejní principy a přístupy, které jsem představil ve druhé části této práce. Následně jsem se zabýval rozborem...
|
|
|
Právní režim mořského dna za hranicemi národní jurisdikce ve vztahu k České republice
Pospíšil, Vojtěch ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem právního režimu mořského dna za národními jurisdikcemi států ve vztahu k České republice. Jedná se stále o relativně nové pole lidské působnosti. V krátkém úvodu autor naznačuje relevanci tématu a jeho atraktivnost do budoucna. V druhé kapitole autor popisuje historický vývoj mořského práva, ve které je věnována zvláštní pozornost vývoji právního postavení mořského dna. Autor poukazuje na, zejména, odlišnosti historického vývoje moře a mořského dna. Následující kapitola se věnuje relevantním pramenům práva. K tomu patří výčet základních mezinárodních smluv. Autor též naznačuje možnost vzniku mezinárodního obyčeje. Dále je pozornost kladena na rozhodovací praxi a právní akty Úřadu, jakožto mezinárodní organizace. Další kapitola popisuje strukturu Úřadu, činností v Oblasti, způsobů řešení sporů a jednotlivým zdrojům v Oblasti. Samostatná kapitola je věnována vyhledávání, průzkumu a těžbě. Zvláštní pozornost je kladena na úpravu těchto činnosti v předpisech Úřadu a budoucím návrhu těžebního nařízení. Šestá kapitola poukazuje na zapojení České republiky do celého systému, jenž je výrazné i s ohledem na velikost a polohu České republiky. Předposlední kapitola si kladla za úkol seznámit čtenáře s vybranými problémy, ať z praxe či teorie. Předkládaná diplomová práce...
|
|
|
Právní režim ochrany biodiverzity mořského dna za hranicemi národní jurisdikce
Majovská, Barbara ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Derlich, Stanislav (oponent)
Mořské dno bylo dlouho dobu neprobádanou oblastí a stále o něm nemáme všechny informace. V druhé polovině 20. století umožnil vývoj techniky lepší prozkoumání mořského dna. Byly objeveny podmořské hory, hydrotermální vývěry a další útvary, kolem kterých se vyskytují bohaté ekosystémy, které jsou v dnešní době ohroženy těžbou minerálů, hlubokomořským rybolovem, bioprospekcí a hlubokomořským turismem. Většina mořského dna se nachází mimo oblast národní jurisdikce a v současné době neexistuje žádná právní úmluva zaměřená na ochranu této oblasti. V této práci je vysvětlen pojem biodiverzity, její význam a formy ohrožení. Dále jsou analyzovány hlavní právní nástroje ochrany biodiverzity mořského dna, mezi které patří Úmluva OSN o mořském právu z roku 1982, tzv. ústava oceánu. V době přijetí této úmluvy se teprve rozvíjely činnosti na mořském dně. Úmluva UNCLOS proto reguluje pouze průzkum a těžbu minerálních zdrojů na mořském dně za hranicemi národní jurisdikce, v tzv. Oblasti. Význam Úmluvy UNCLOS pro ochranu mořského prostředí byl tedy omezený. Díky činnosti Úřadu pro mořské dno a Komory pro spory týkající se mořského práva se ochrana mořské biodiverzity zlepšila. Rozhodnutí a Doporučení Úřadu pro mořské dno respektují moderní principy práva životního prostředí, jako je princip předběžné opatrnosti a...
|
|
|
Právní režim mořského dna za hranicemi národní jurisdikce ve vztahu k České republice
Pospíšil, Vojtěch ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem právního režimu mořského dna za národními jurisdikcemi států ve vztahu k České republice. Jedná se stále o relativně nové pole lidské působnosti. V krátkém úvodu autor naznačuje relevanci tématu a jeho atraktivnost do budoucna. V druhé kapitole autor popisuje historický vývoj mořského práva, ve které je věnována zvláštní pozornost vývoji právního postavení mořského dna. Autor poukazuje na, zejména, odlišnosti historického vývoje moře a mořského dna. Následující kapitola se věnuje relevantním pramenům práva. K tomu patří výčet základních mezinárodních smluv. Autor též naznačuje možnost vzniku mezinárodního obyčeje. Dále je pozornost kladena na rozhodovací praxi a právní akty Úřadu, jakožto mezinárodní organizace. Další kapitola popisuje strukturu Úřadu, činností v Oblasti, způsobů řešení sporů a jednotlivým zdrojům v Oblasti. Samostatná kapitola je věnována vyhledávání, průzkumu a těžbě. Zvláštní pozornost je kladena na úpravu těchto činnosti v předpisech Úřadu a budoucím návrhu těžebního nařízení. Šestá kapitola poukazuje na zapojení České republiky do celého systému, jenž je výrazné i s ohledem na velikost a polohu České republiky. Předposlední kapitola si kladla za úkol seznámit čtenáře s vybranými problémy, ať z praxe či teorie. Předkládaná diplomová práce...
|
host ::
RSS.